pátek 22. září 2017

Fraga akce aneb kluci na výletě

Máme za sebou letošní Fraga akci. Jsem ve firmě nováček a tři dny s mými novými kolegy mi ukázaly kvality tohoto týmu:

  • Umíme se i bavit a jsme vynalézaví. Umíme zpívat a hrát písničky, k čemu nám stačí ukulele, celofán, lžíce, kamení a kelímek.

  •  
  • Umíme věci dobře naplánovat, díky čemuž jsme stihli všechno co bylo naplánované.
  • Umíme improvizovat tam, kde plán chybí. Tady by byl výčet poněkud dlouhý.
  • Umíme lidi přemluvit, kupříkladu aby nám načepovali 14 piv, i když mají ještě 3 hodiny zavřenou hospodu.
  • Umíme lidi motivovat: “Kdo vyhraje, dostane odměnu. Že jakou? To uvidíš až vyhraješ.”
  • Jsme soudržní, nedělíme se na víc než dvě skupiny.
  • Umíme najít kompromis: “Jděte pěšky, my jedeme busem. Sejdeme se na ubikaci.” 


  • Umíme dobře argumentovat: “Nepůjdeme přeci po asfaltce, to je nuda!”
  • Jsme tým a umíme si podat pomocnou ruku, např. abychom pomohli kolegovi překonat potok suchou nohou po větvi stojíc po kotníky ve vodě.


  • Máme pohotové reakce, dokážeme uskočit běžící srně z cesty.
  • Dokážeme si přiznat chybu: “To nejsou krávy, to jsou býci. Utíkejme!” 
  • Jsme dobrými pozorovateli, jsme schopní objevit i živočichy s dobrým krytím jako je skokan, kterému z louže čouhají jenom oči.


  • Máme mnoho společných témat, a to nejen z našeho oboru, ale od barefoot bot až po kvantovku.
  • Nebojíme se seznámit, abychom si rozšíříli obzory. Narozeninová oslava ve vedlejší místnosti může být dobrou příležitostí se seznámit s mnoha různými lidmi na jednom místě.
  • Učíme se nové jazyky, třeba i ten posunkový.
  • Kolegové mají slušné vychování a vědí, že dámy mají přednost. Když však dáma zahučí do bahna, tak ji pomůžou z něj ven a sami ho pak obejdou.
  • Jsme dobrými architekty, umíme naskládat dříví pro opravdu krásný oheň.


  •  Jsme hraví, baví nás bowling i logik.

Tohle všechno a ještě víc se odehrálo ve třech dnech od čtvrtku odpoledne, kdy jsem se vlakem vybrali do Českých Budějovic, do neděle oběda, kdy jsme se živí a zdraví vrátili zpátky do Prahy. 



Ano, zdraví. Tento rok se akce obešla bez zranění. Bodnutí včelou nebudeme specifikovat jako zranění, ani když se jedná o bodnutí v dutině ústní.
Ubytování, pivo, jídlo, bowling, saunu a krásné ohniště s posezením nám poskytl pivovar s penzionem v Nových Dvorech.
Večery jsme trávili společně debatami, zpěvem, opékáním a posilováním zdraví dostatečným příjmem tekutin s obsahem komplexu vitamínů skupiny B.
V pátek jsme se vybrali na vycházku malebnou krajinou kolem rybníků do sousední obce. Byl čas oběda, tak jsme hledali místo, kde bychom se mohli najíst a doplnit těkutiny. Potěšil nás hospodský, který nám natočil pivo a naservíroval utopence tři hodiny před vlastní otvíračkou.

Po poklidné procházce to chtělo trochu adrenalinu. Rozdělili jsme se na dvě skupinky a vydali se ho pohledat. Část se vydala přírodou, část autobusem do města. V přírodě jsme narazili na překážky, které ukázaly soudržnost týmu a ochotu pomoci kolegovi. A taky jsme se přesvědčili, že za divokou přírodou nemusíme na safari. Kluci ve městě se vydali hledat adrenalin na sídliště Máj. Svoji misi si zpříjemnili plněním svých přání. 

V sobotu jsme se vydali do nedaleké Hluboké. Pěší cestu opět vystihuje motto “Cesta je cíl”, i třetí den po sobě jsme si pořád měli o čem povídat. U ZOO jsme si dali obídek a oslavili Robinovo narozeniny. Na námestí jsme si v pivovaru u pivka procvičili mozkové buňky Logikem a Scrabblem. 
Bylo to uvolněné a oddychové setkání party fajn kluků a, poprvé v historii, holek.

Žádné komentáře:

Okomentovat