úterý 20. září 2016

Zápisky z cest krajem Krakonošovým

Už jste si možná na našem twitteru všimli, že i letos jsme se jako tradičně vydali na výroční výjezdní zasedání zvané Fraga-akce, tentokrát na chalupu Maršovku ukrytou v malebném Horním Maršově v Krkonoších. Podle všech zkušeností a očekávání se mělo jednat o intenzivní a nabitou akci plnou sportovních, turistických, kulinářských, kulturních i jiných zážitků.

Jelikož nám počasí přálo, sešli jsme se ve čtvrtek po poledni u autobusu příjemně natěšení a po krátkém rozehřátí jsme v autobusu zaujali pozice na legendární zadní pětce a v jejím blízkém okolí vybaveni denním tiskem, pitným režimem a domácím moučníkem.

Takhle nějak si představujeme pečení v polních podmínkách.
Měli jsme zájem se ihned seznamovat s našimi spolucestujícími, ale štěstí nám příliš nepřálo, takže jsme se raději soustředili na vhodné načasování technologické pauzy. Nakonec jsme zařadili dvě, obě proběhly bez ztráty kytičky a i přes to, že se nás pan řidič snažil za jízdy vysypat otevřenými zadními dveřmi ven, jsme s drobným zpožděním po 16. hodině úspěšně dorazili na útulnou ubikaci.

Okamžitě jsme se vydali prozkoumávat terén, našli jsme masnu, sýrárnu, koloniál i několik zajímavě vypadajících osvěžoven. V jedné z nich jsme u brzké večeře čekali na opozdilce na rychlých jednostopých bestiích a naplánovali večerní zábavné pásmo sestávající se z bojové výpravy do lesa a poslechu šlágrů rozličného stáří, žánrů i kvality...

Poznáváme hřebeny


Na druhý den nás čekala ta nejvyšší turistická atrakce v České republice, totiž pivovar na Luční boudě vařící pivo Paroháč. Po adrenalinové vsuvce na bobové dráze v Peci jsme úspěšně překonali i překážející vrchol Sněžky, kde jsme se pokochali výhledem zejména na Polky a přes Slezský dům se silnější část skupiny na Luční boudu skutečně podívala. Všichni jsme se pak opět setkali v Obřím sedle a své kroky nasměřovali k další místní zábavě, totiž Boudě pod Sněžkou. Ti největší turisté se ještě zastavili v architektonickém pekle hotelu Horizont a pak už jsme skoro nočním autobusem zamířili zpátky na základnu, pěkně k hořícímu krbu, na degustaci sýrů a sympaticky orosené pivko ze džbánku.

Nadčasový zábavní sál v Horizontu včetně pana pouštěče

V sobotu byl program otevřený a po vykulení z pelíšků jsme celé ráno a dopoledne vyhlíželi déšť. Odvážnější a odolnější členové vyrazili prozkoumat nedaleké jeskyně a světě div se, nezmokli. Pojali jsme tedy nápad, že vyrazíme na výlet o něco delší a autobusem se odvezli do Velké Úpy, odkud jsme po příjemném obědě v Pensionu Modřín, kde nás na rozdíl od jiných borců přijali s otevřenou náručí, vystoupali lanovkou na Portášky. No, a tam začalo pršet. Na hřebenech se tak rozpoutala věru módní přehlídka bund, pláštěnek a jiného ochranného vybavení. Naštěstí nás nečekala štreka nijak daleká, ale i tak jsme na autobusovou zastávku dorazili slušně zavlhlí a prokřehlí.


Výhled jako z propagačního materiálu výrobce mlhostrojů

Po rychlém přesunu a osušení jsme tak znovu rozdělali oheň a někteří vyrazili na lekce ve hře v šipky od místního přeborníka a výčepáka v Hostinci Pod Starou horou, pana Milana. Zbytek mezitím připravil kulturní program a drobné občerstvení, jehož hlavním tahákem byly grilované hermelíny.

V neděli už nás čekal jen drobný úklid a hurá zase zpátky do Prahy. Všichni jsme se vrátili vcelku, škody na majetku jsme taky žádné nezanechali, skoro to vypadá že dostáváme rozum! No, to teda uvidíme příště...

Žádné komentáře:

Okomentovat